Свобода і пряма демократія
Зовнішній вигляд
Свобода і пряма демократія Svoboda a přímá demokracie | |
|---|---|
| Країна | |
| Голова партії | Томіо Окамура |
| Дата заснування | 5 травня 2015 |
| Штаб-квартира | Прага |
| Ідеологія | |
| Союзники та блоки | Триколор, Вільні, ППП. |
| Відкололась від | Світанок - національна коаліція |
| Кількість членів | 9000 |
| Місць у Палаті депутатів | 10 / 200
|
| Місць у Сенаті | 0 / 81
|
| Місць у Європарламенті | 1 / 21
|
| Офіційний колір (кольори) | Синій |
| Офіційний сайт | spd.cz |
Свобода і пряма демократія ( чеськ. Svoboda a přímá demokracie , SPD) — ультраправа політична партія в Чехії . [1] Її очолює Томіо Окамура і вона має 19 місць у Палаті депутатів. Вона є націоналістичною, [7] неофашистською, [13] право популістичною, [17] висловлює незгоду з імміграцією [18] [19] та є сильним євроскептиком. [20] Але, у своїй політичній програмі, партія заявляє про підтримку прямої демократії . [15]
- ↑ Fernando Casal Bertoa. The Czech Republic finally has a new government: it has a prosecuted populist Prime Minister and is supported by the Communists. Who Governs Europe. Процитовано 16 жовтня 2021.
- ↑ Revoluce v Evropě? Něco se děje, podívejte se na Česko, píše se v Británii. EuroZprávy.cz (чес.). Архів оригіналу за 15 вересня 2017. Процитовано 15 вересня 2017.
- ↑ Beran, Vojtěch (13 листопада 2016). 42 "vlasteneckých" a nacionalistických skupin v Česku. Echo24.cz (чес.). Процитовано 15 вересня 2017.
- ↑ Tvrdoň, Jan (15 липня 2025). „Stav připravenosti na útok.“ Vztahy mezi SPD a Stačilo! může rozprášit jejich souboj o lídra nacionalistické scény. Deník N (чес.). Процитовано 6 серпня 2025.
- ↑ Grim, Jakub (8 січня 2025). Pomůže Okamurovi policie? Trestní stíhání ukáže, zda už je šéf SPD ‚za zenitem‘, nebo se ‚dokáže vzkřísit‘. iROZHLAS (чес.). Czech Radio. Процитовано 6 серпня 2025.
- ↑ Pohanka, Vít (16 травня 2025). Czech voters stick to familiar choices as election campaign begins. Czech Radio. Процитовано 6 серпня 2025.
- ↑ [2][3][4][5][6]
- ↑ Cunningham, Benjamin (1 квітня 2018). Moldovan election: Maïa Sandu against corruption. Le Monde diplomatique. Процитовано 25 серпня 2024.
- ↑ Cunningham, Benjamin (April 2018). Graft that might not be there. Le Monde diplomatique. Процитовано 7 серпня 2025.
- ↑ Czechia sends representatives of populist ANO, neo-fascist SPD and Communists to European Parliament. bne Intellinews. 28 травня 2019. Процитовано 24 серпня 2024.
- ↑ Anderson, Rob (15 липня 2019). Summer Strife Puts Czech PM's Populism to the Test. Balkan Insight. Процитовано 21 травня 2024.
- ↑ Benakis, Theodoros (10 червня 2024). Discover the far-right parties in the new European Parliament. European Interest. Процитовано 24 серпня 2024.
- ↑ [8][9][10][11][12]
- ↑ European Election Watch Czech Republic. Center for Strategic and International Studies (CSIS). Архів оригіналу за 4 січня 2022. Процитовано 4 січня 2022.
- ↑ а б Nordsieck, Wolfram (2017). Czechia. Parties and Elections in Europe.
- ↑ Volební zisky evropské krajní pravice jsou zatím vyšší než české. Lidovky.cz (чес.). 23 грудня 2016. Архів оригіналу за 27 травня 2019. Процитовано 16 вересня 2017.
- ↑ [14][15][16]
- ↑ Okamura registers new anti-immigrant party Freedom and Direct Democracy. Radio Prague. 16 червня 2015. Процитовано 3 липня 2016.
- ↑ Velinger, Jan (23 жовтня 2017). Okamura tells daily Freedom and Direct Democracy Party wants to be part of coalition government. Radio Prague. Процитовано 16 жовтня 2021.
- ↑ Brack, Nathalie; Startin, Nicholas (2015). Introduction: Euroscepticism, from the margins to the mainstream. International Political Science Review. 36 (3): 244. doi:10.1177/0192512115577231. ISSN 0192-5121.
